TOLIK ZAPOMÍNÁME NA DŮLEŽITÉ VĚCI

10.01.2014 13:30

TOLIK ZAPOMÍNÁME NA DŮLEŽITÉ VĚCI
Není týden, kdy mi někdo nenapíše: Nelly, rozpadá se mi manželství, chci pomoci. Vždy je mi moc smutno. Koupíme si boty a pečujeme o ně. někdo nám dá květinu a pečujeme o ni. Porodíme dítě a pečujeme o toho malého tvora. Je to pro nás samozřejmost. Máme vztah a časem, až růžový závoj odletí zahalit někoho jiného, zapomeneme pečovat o tento vztah. Zapomeneme, že vztah nemůže být sám od sebe. Zapomínáme, že vztah je rok od roku jiný, protože i my, já i on, jsme jiní. Jsme jiní o poznání, moudrost, boly, starosti a zapomínáme. Zapomínáme zalévat náš vztah polibky a úsměvy a přidávat do něj výživné látky v podobě malých dárečků a překvapení pro druhého, zapomínáme odstřihávat staré zvadlé květy minulosti a bolů, které se nám staly, pořád je necháváme, abychom je viděli a někdy si je i hýčkáme, zapomínáme přesazovat vztah do nových nádob s novou, prokypřenou zeminou, ve které je život. Často žijeme celý vztah s jednou zeminou, bez zalévání a hnojení. No řekněte, která květina by tohle vydržela? Každý květ je tu pro naši radost, nic nám nevyčítá, nevrací minulost, jen kvete, protože tohle je život. Neumírejte, žijte a starejte se o květinu, jejíž latinský název neznám, ale u nás je jí říká vztah. Nyní vstaňte, ano, hned teď, podívejte se na svou květinu a obejměte ji. Zaslouží si to. Nelly.